čtvrtek 15. ledna 2009

Mimoškolní aktivity

Afterschool activities, něco co by se na našich školách hledalo jen těžko jsou v Americe běžnou součástí školy. Sporty, kluby, divadelní představení, school band, všechno se odehrává na pozemcích školy a Američani to berou strašně vážně a na všem co dělají si dávají hodně záležet.

Já jsem se stala součástí Cross Country teamu, tedy běhu na dlouhou trať a musim říct, že to bylo to nejlepší co jsem mohla udělat. Doteď je to taky jedna jediná věc tady v Americe, po který se mi stýská už teď a o který vim, že budu vždycky šťastná, že jsem mohla zažít.

Nejen v cross country, ale i ve většině ostatních aktivit, jsou tréninky každý den a to i o vánočních, velikonočních a dalších prázdninách, na státní svátky, prostě pořád. Snad jen o letních prázdninách nejsou sešlosti každý den, ale jen párkrát do týdne. Pamatuju si, když jsem v létě kolem školy projížděla v 7 ráno a bylo tam tolik lidí, že to vypadalo jako normální školní den. Kolik z nás by bylo v Čechách ochotných chodit o prázdninách dobrovolně do školy, i když ne kvůli učení? To je asi jeden z důvodů, proč se u nás tohle nikdy nemohlo zavýst. Všichni by se na to vykašlali. Tady je to opravdu přísný. Jakmile se stanete součástí nečeho takovýho, nezbyde vám nic jinýho, než na všechny schůzky a tréninky chodit, jinak je to velký problém. Dokonce i holky od nás z týmu co byly zraněný, s náma jezdili na závody, i přesto, že běhat nemohly. Několik hodin tam jen stáli a povzbuzovaly nás.

Já jsem to právě kvůli tomu milovala, protože jsem s běhánim za školní tým začala hned se začátkem školy a tim pádem se připravila o dlouhý, prázdný dny sama doma. Navíc jsem ve škole nikoho neznala a nebýt Cross country, tak bych se nedivila, kdybych nikoho neznala ani teď:-) Každý den tréninky a každý čtvrtek po tréninku společná týmová večeře - Pasta Party. V týmu byla naprosto perfektní přátelská atmosféra, holek nás tam bylo asi 26. Každý den trénink od 2.30 do 4.45 a v sobotu závody, do kterých jsem se naprosto zamilovala. Se školním autobusem jsme museli několikrát vyjíždět už v 5 ráno, abychom se dostali na závod včas a v 5 odpoledne se zase vraceli domů. Musim říct, že za cross country sezónu jsem byla pořád unavená, chodila spát v devět a pořád jsem měla hlad:-D ale bylo to naprosto úžasný. Naši trenéři jsou jedni z nejmilejších lidí co jsem kdy potkala a hrozně moc mi pomáhali i pomáhají:-)

Školní rok je tady rozdělený na tři sezóny:

Fall season: Cross country, Volleyball girls, Golf, Tennis girls, Soccer, American Football, Chearleading

Winter season: Basketball, Wrestling, Swimming, Chearleading, Dance Team

Spring season: Baseball, Track and Field, Softball, Tennis boys, Volleyball boys

Nabídka sportů se tedy liší školama. Takhle to je na mojí škole Pickerington High School North (http://www.pickerington.k12.oh.us/school_home.aspx?schoolID=2)

Já se chystám dělat na jaře Track and Field, ale nejsem si ještě jistá, protože se teď zase snažim dostat se do High School Musical. Další věc, co se jen tak u nás nenajde. Studenti normálně secvičí pod vedenim učetelů a choreografů muzikál. Neuvěřitelný, taky je to prý pěkně náročný. Zkoušky jsou taky každý den, i víkendy. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne, ale kvůli svýmu přízvuku si nedávám moc velký šance:-)

pátek 2. ledna 2009

Jak to chodí ve škole část II.

Tak už jsme dorazili do školy školní autobusem a začíná škola...u nás v Pickerington North v 7.22. Školní systém je tady hodně odlišný od toho našeho, studenti si nemohou vybírat střední školy podle sebe, všechny školy jsou tady stejný, co se předmětů týče, a tak se do školy děti rozřazujou podle místa bydliště. Někdy mi až bere dech, kolik lidí školního věku třeba v takový malý vesnici, jako je Pickerington žije, protože tady máme dvě High School a obě mají kolem 1700 studentů, tzn. že v Pickeringtonu je kolem 4000 lidí chodících na střední a to nemluvim o ostatních školách.

Nejdřív je Kinder garten (školka), kam mimochodem taky sváží děti školní autobus,
potom se jde na Elementary school (něco jako náš první stupeň),
pak opět děti mění budovu a jdou na Middle school (což je jen 5. a 6. třída),
ještě jednou mění budouvu pokračováním na Junior High School (7. a 8. třída)
no a pak konečně nastupuje High School, tedy střední škola (9-12)
mají tedy celkem o jeden rok míň školy než máme.

prváci se tady označují Freshmen, druháci sophomores, třeťáci juniors a maturanti seniors, tohle označování se užívá i na vysokých školách.

Ještě před začátkem školního roku, který na mý škole začínal 21. srpna, jsem musela jít do školy zařídit si rozvrh. Musela jsem mít American History, English, Economics a Math, protože jsem senior a budu muset dělat OGT (Ohio Graduation Test), bez kterýho nelze maturovat. Škola tedy začíná v 7.22 a končí ve 2.10 odpoledne. A to vždycky! Je to celkem devět vyučovacích hodin, které trvají oproti nám jen 40 minut a mezi hodinama je pětiminutová přestávka. Každý musí mít minimálně šest předmětů a zbylý čas může doplnit buď study hall, nebo commons, což jsou hodiny určený k dělání úkolů, nebo v cafeterii k povídání a nebo jezení. Já jsem si teda mohla vybrat ještě dalších pět předmětů, ale zrovna jsem se nějak nehrnula do učení. Vzala jsem si němčinu, protože přeci jen znám se a celý rok bych se na ní ani nepodívala, a taky Theater, tedy divadlo, o kterym jsem si myslela, že by mohla být zábava, ale nakonec se většinou nic moc neděje...no a tři hodiny jsem si nechala volný. 3. hodinu vždycky trávim v knihovně, která je opravdu moc pěkná a vybavená a 4. a 7. jsem jen v jídelně s kamarádama.

Já jsem si přece jenom nemusela tolik předmětů brát, protože mi uznali co už jsem měla v Čechách a protože třeba fyziku, biologii a chemii tady mají jen jeden rok, což jsem měla v devátý třídě, nemusela jsem se o tyhle předměty vůbec starat, devítka je pro ně už část střední. NAŠTĚSTÍ!

No a to je všechno, jen lítám z jedný hodiny na druhou, žádný předmět nemám se stejnýma lidma a ani lidi ve třídě moc poznat nejde...v hodině se skoro vůbec nemluví a už vůbec neznají opisování, přeci jenom kdy by se to dalo opsat? Už jsem se zmínila, že škola má přes 1700 studentů, takže je opravdu obrovská a když mám jeden předmět na jedný straně budovy a další na druhý straně, většinou mám co dělat abych to stihla, být tam do těch pěti minut...pozdní příchody se tady opravdu řeší, ne jako u nás, je to tady velký problém...a protože máme zakázano mít ve škole batohy a všechny učebnice a pomůcky musíme tahat v rukách, někdy se pěkně proneseme, protože si mezi hodinama ani nestihneme dojít do skříňky:-)

Tak už zase končim, musim psát tyhle úvody, před tim než začnu psát přesně co všechno tady vlastně dělám, protože jinak by bylo hodně věcí těžko pochopitelných:-)